Jako vítr (Příboj)

1. Jako vítr, co žene mraky oblohou, jako vítr, co hladí trávu májovou, jako kámen, co leží na dně mořských skel, jako ruce zjizvené ranou krutých děl. R: Braň se, vstávej, našel jsi zlatou Boží zbroj, neprohrávej, když v prachu země zuří boj. neprohrávej, nepřítel je slabší než nic, když v Boží síle jdeš vstříc všem dnům. 2.Tak se chrání dvě modré oči bezedné před svítáním, co na dno duše dohlédne. Roky zrání zdají se být už dávno pryč, z nenadání bojí se najít k pravdě klíč. R. 3. Slova řídnou, když oči vzhlédnou bez ptaní, pomoc vlídnou hledají a čas uhání, nemáš stání, ve světě není kam se dát, bez poznání dá se jen bloudit napořád. R. 4. Jako vítr, co náhle změní směr, jako krůpěj, čistá jak víra bez pověr, jako kámen zlomený v půli vypráví, naše ruce se jenom láskou uzdraví. R.