Neodcházej (Ze srdce víc mi neodcházej)

1. Odejdi ode mě Pane snad, já nejsem víc hoden lásky Tvé A nikdy jsem jí vlastně ani nebyl, Vím, že stále máš mě ve svých vznešených plánech, ale jsem to já, kdo tě sedmdesátsedmkrát zradil. 2. Mé srdce je hříchem poraněné, a před tvou tváří jsem pouhým ničím, Ale tam někde v hloubce, toužím po tvém odpuštění, po tvé lásce A ze všech svých sil křičím: R: Neodcházej, neodcházej, ze srdce víc mi neodcházej Neodcházej, neodcházej, ze srdce víc mi neodcházej 3. Ale ty lásko má, jsi se mnou každou chvíli a nikdy jsi ani neodešel Neseš mě na rukou, když je mi hodně těžko, s tebou vstávám, chodím spát večer co večer 4. Stále zůstáváš mým milujícím Otcem a svého ztraceného syna přijímáš Já ani nedokážu říct, co se stane s mojí duší, když jí nové odpuštění dáváš.