Málo hledám

1192

Autor: Jan Hradil
Licence: BY-SA (uv. původ, zachovejte licenci)

Text

1. Už samotu znám a vím, že sám steží pochopím ten úžasný dar, co nám on dal, tím, že zmrtvých vstal, předtím utrpěl nespočet ran. On nám ukázal, že láska je vším, že pro lásku k nám nesl ten kříž, který se stal symbolem spásy vítězným. 2. A co jsem já, já nejsem nic, jsem zrnem v písku, jeden z milionů. Nemůžu nic, ani jeden krok, když jeho vůle zakročí. Cítím se sláb, neužitečný, toužím kříž s ním nést, s ním obletět svět. R: Jenže málo dávám, málo chválím, málo prosím, svou slabost neutajím. Málo hledám, málo toužím, málo pomáhám a pokoj nenalézám. 3.A co jsem já, já nejsem nic, jsem zrnem v písku, jeden z milionů. Nemůžu nic, ani jeden krok, když jeho vůle zakročí. Cítím se sláb, neužitečný, toužím kříž s ním nést, s ním obletět svět. R: