Nedej se zmást

2182

Autor: Jiří Žižkovský

Text

1. Nedej se zmást, že všechno vychází jak má, že smutek tvůj kamsi odletěl. Nevěř, že jsi král a že už všechno víš, tak nejdřív, že jsi prach, bys zapomněl. 2. Nedej se zmást, že jsi chyt vlak poslední, že druhý konečně uznal vinu svou. Všechno, co teď máš, ti dává sílu jít, najít přístav svůj na kolenou, na kolenou. R: Velké věci dějí se docela nízko nad zemí, maličkými učinil nás Pán. Na kolenou najdeš lék na všechna trápení, tajná dvířka jsou tam dokořán, dokořán. Těmi dvířky dostaneš se zpátky do dětství, zase jak sníh čistou duši máš, tam u stolu je spousta dětí v lásce, přátelství, velikou má náruč Otec náš, Otec náš. 3. Nedej se zmást, když bouře odchází, žes v ní před zimou všechny chránil. Nevěř, že máš sílu jako býk, horší bouři bys pak nezabránil. 4. Nedej se zmást, že tvoje slovo hodně platí, že druhým často radu dáš. Nedej se zmást voláním svého já, nezapomeň, kde svůj domov máš, domov máš. C: Nedej se zmást, když se ti všechno náhle daří, nedej se zmást.