Text
1. Kdybych všechny lidi znal
a rozuměl i řečím všech,
ale neměl lásku,
jak řinčící kov bych byl nic víc.
2. Kdybych promlouval z vnuknutí,
rozuměl všem tajemstvím,
ovládal vše, velkou víru měl,
ale neměl lásku, nejsem nic.
R: Láska je túze smutná,
když zlo v tvém žití vládne,
však smutek radost střídá,
když v pravdě žít hodláme.
Láska vždy vše omlouvá
a také všemu věří,
nad nikým nezazoufá,
láska vše vydrží.
3. I kdybych rozdal vše co mám,
snad i život svůj bych jiným dal,
a přitom neměl lásku,
zač bych před Bohem pak stál.
R2: Láska je shovívavá,
láska nám nezávidí,
láska se nevychloubá,
jak kvítek v louce svítí.
Láska zlé zapomíná
a křivdu dobrem splácí,
nikdy se nenadýmá,
nikdy se nezamračí.