Ukolébavka (Než se slunce položí, Položím si otázku)

3221

Autor: Vojtěch Král

Noty

ro po din lo ka ží E na za zpí po H 7 Než Než 1. čí ce si se pta slun E u mýžď čci o než než si se A hle brou kýn lo ka ží H 7 duš ní, ků, H 7 tu ky po z čer sled ván ní. H 7 ku. spán ku lek za ke tem po E dom stý ho A své do o táz ku, si jak jsem E lo R: Po žím žil A jak jsem pro sku, H 7 dnes val, H 7 ka bo jo val. H 7 ny mi lo jsem E všech zda A

Text

1. Než se slunce položí na podušky z červánků, než se broučci uloží do postýlek ke spánku. Než si ptačí rodinka zazpívá tu poslední, než si hlemýžď okýnka svého domku zatemní. R: Položím si otázku, jak jsem dneska bojoval, jak jsem žil pro lásku, zda jsem všechny miloval. 2. Než si žáby před spaním narovnaj svý stehýnka celodenním skákáním ztuhlý jako prkýnka. Než pod kámen ulehnou utahaný ještěrky, než světlušky zažehnou svoje malý baterky. R: 3. Než poslední narciska příchod noci vytuší, o Manku a Cipíska strachují se na duši malí ježci na slámě, než jim jejich matička na dobrou noc laskavě dá pusinku na víčka. R: 4. Dřív než první hvězdičky na nebe se vyhoupnou, než se liščí botičky vyrovnají před norou. Nežli pejsek s kočičkou, zavřou oči docela nad panenkou maličkou, která tence plakala. R: 5. Než nám slunko zamává a v lese se sešeří, než maminka zavolá mravenečka k večeři. Celý den tu pobíhá, pak se skryje v jehličí. Na ztemnělé obloze než hvězdičky vyklíčí. R: 6. Než se kuře v obilí hledat cestu naučí, než ho máma slepice zase sevře v náručí. Než se skryjí v klobouku dva králičí přátelé, než víla na palouku zatančí si vesele. R: 7. Než dá dobrou Púovi unavené prasátko, než Ijáček napoví, jak sníst bodlák zakrátko. Nežli myška kašičku myším dětem omastí na zeleném rendlíčku, než se všichni nabaští. R: 8. Nežli měsíc rozlije svoje světlo po kraji, než tma všechno přikryje, zašeptám si potají: Odpusťte mi lidičky, odpusťte mi zvířátka, odpusťte mi kytičky, jimž jsem jsem trhal poupátka. R: