Text
Poslední záchvěv! Dokonáno.
Vyrvi se tmám, ó vrať se, Panno!
Zavolej, zaplač, vydej vzdech!
Jan k životu ji vrací znova.
Buď u svých dětí, Matko Slova,
ó Matko má, ó Matko všech!
1. Hle, touhu hrůzně vyplněnou.
Chovám tě, chovám na kolenou,
synáčku můj, tak můj, ó žal.
Jak ještě nikdy. Můj až příliš!
Kam já se pohnu, tam ty se chýlíš.
klas došlý, jenž se odevzdal.
2. Kolikrát za ta krátká léta,
hošíčku bosý z Nazareta,
podobu změnils přede mnou!
Až bolno bylo se podívat,
jak dovedls i své Matce skrývat
tvář svoji vnitřní tajemnou.
3. Už naposled a nenávratně
zavinutého v bílém plátně,
synáčku můj, tě líbat smím.
Až zas tě spatřím, budeš Králem
a blahých duší Jeruzalém
tvým vydobytým královstvím.