Poklady

1. Své dlaně otvíráš, poklad mi nabízíš, smím si brát, Tebou být obohacen. Ty mi dáváš vše, co máš, ničím nešetříš. Chceš abych v hojnosti žil, abych se Tvým požehnáním ozdobil. R: Dnes Ti dávám já, co mám. Snad z toho mála radost budeš mít. Kapky rosy do veršů poskládám, Ty pak je můžeš z mého srdce číst. Ty pak je můžeš z mého srdce číst. 2. Věci marnivé, tak pomíjivé, kterými jsem si kapsy naplnil, zanechávám. Chci cennosti vzácné a věčné, kvůli kterým jsem často slzy ronil, které jsem tolik miloval. (R:)