Text
R: Proč jsi smutná, duše má,
a proč se kormoutíš ve mně?
1. Jako jelen řve, dychtě po tekutých vodách, tak duše má řve k tobě, ó Bože.
Skoroliž půjdu a ukáži se před obličejem Božím? Žízní duše má Boha, Boha živého.
(R:)
2. Slzy jsou mi místo chleba dnem i nocí, když mi říkají každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě vylévám.
(R:)
3. Chodíval jsem s mnohými a ubírával se s nimi do domu Božího
v zástupu plésajících s díkčiněním a hlasitým zpíváním.
(R:)
4. Můj Bože, můj Bože, jak tesklí duše má,
všechna vlnobití tvá a rozvodnění na mne se svalila.
(R:)
5. Posečkej na Boha, neboť onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj,
posečkej na Boha, neboť onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj.
(R:)
