On zajisté zná slepení naše (Žalm 103)

R: On zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme. 1. Dnové člověka jsou jako tráva a jako květ polní, tak kvete, jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho. (R:) 2. Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů, kteříž ostříhají smlouvy jeho. (R:) 3. Dobrořečte Hospodinu, andělé jeho, kteříž jste mocní v síle a činíte slovo jeho, poslušni jsouc hlasu slova jeho, dobrořečte Hospodinu, všichni zástupové jeho. (R:) 4. Dobrořečte Hospodinu, všichni skutkové jeho, na všech místech panování jeho. Dobrořeč, duše má, Hospodinu a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho. (R:)