Text

1. Jen jesličky chudé Mu za lůžko jsou, v nich Kristus Pán položit měl hlavu svou, a z oblohy hvězdy Mu svítily v tvář, kde na seně ležel, tam skvěla se zář. 2. Jen ve stáji prosté byl děťátka byt, jen v chudobě zvolil Pán na světě žít, by k bídným se skláněl, je k sobě vždy zval a do svojí slávy si jednou je vzal. 3. Buď se mnou, můj Pane, mne laskavě braň a od všeho zlého mne mocí svou chraň. Buď přítelem věrným tu dětičkám všem a do slávy svojí si všechny nás vem.