Text
1. Jen jesličky chudé Mu za lůžko jsou,
v nich Kristus Pán položit měl hlavu svou,
a z oblohy hvězdy Mu svítily v tvář,
kde na seně ležel, tam skvěla se zář.
2. Jen ve stáji prosté byl děťátka byt,
jen v chudobě zvolil Pán na světě žít,
by k bídným se skláněl, je k sobě vždy zval
a do svojí slávy si jednou je vzal.
3. Buď se mnou, můj Pane, mne laskavě braň
a od všeho zlého mne mocí svou chraň.
Buď přítelem věrným tu dětičkám všem
a do slávy svojí si všechny nás vem.