Píseň o městě nebeském (ze sbírky J. V. Sládka „Písně smuteční“)

Když slzy vinu smyly, je duše zas jak sníh, ji uveďte v tu chvíli do sídel blažených! Do města nebeského je cesta daleká, však v světě ni žádného nemine člověka. A v smrti okamžiku až opustíme zem, ó Kriste, slitovníku, buď milostiv nám všem.