Text
1. Až přejde počet tvých let, půjdeš stezkou, z níž se nenavrátíš; až přejde počet tvých let, tys od Boha vyšel a k Bohu se vrátíš.
R: Kdo jsi, člověče, žes přišel na nápad postavit sebe na místo Boha; můžeš snad spoutat mihotavý třpyt Plejád a nebo rozvázat pouta Orion?
2. Se svou pýchou nepřiznanou zvedáš oči k hvězdám, jak jen září, se svou pýchou nepřiznanou věz, že neobstojíš tam před Boží tváří.
R: Kdo jsi …
Hm, hm, hm …
3. Až přejde počet mých let, půjdu stezkou, z níž se nenavrátím; až přejde počet mých let, já od Boha vyšel a k Bohu se vrátím …
