Text

1. Syn člověka bdí a vyvolení spí, opuštěn je, sám, bolem přemáhán. R: Jen ty, Ježíši, znáš Otce nebeského tvář. On Stvořitel je krás, svou láskou boří hráz. 2. Mám pít kalich svůj? Vůle tvá buď, Otče můj! Odhodlaný Pán, jde na smrt kvůli nám. 3. Pot krvavý stéká po tváři člověka. Bolest v nitru skrývá, v smrti tvář se dívá.