Text

1. Vodou závoj od rosy ránem tkán, ránem tkán, vodou košík rákosím pluje sám, pluje sám, bárkou proud si kolíbá proč a nač, proč a nač, vody plynou, Nil to nevnímá, dětský pláč, dětský pláč. R: Mojžíš, Mojžíš, Mojžíš, Mojžíš. 2. Připluj ke mně kousek blíž, ti otřu tvář, ti otřu tvář, v těch slzách přeci nevidíš slunce zář, slunce zář. Jaký to syn že do vody život tvůj je pokládán, snad Bůh sám všechno dopoví, ty říkáš jen, z vody žít začínám. R: /: Mojžíš, Mojžíš :/