Dej rosu, nebe nad námi (Rorate)

1541

Autor neznámý

vstup
advent
Baroko (1600–1760)
píseň
Kancionál 128
Iz 45, 8
Noty Text

Noty

128a.pdf
128b.pdf
ná su mi, per, nad dé su, te, ne cae be li, Ro ro rá Dej tum. sa. ne ant spá ius ať et lak bes ska plu z ob nu ne mi ó Pa Dó ris, náš, ne, scá hněv ra svůj, Od 1. Ne 1. i lož tá vo še in ne i pra qui tis: sti. a zapomeň už na na ne ultra memíneris cívitas Sáncti / facta est desérta, tvé ce svaté město je pouští, Hle, ec Si fac je ta ta ón, est, ný tě de sér Si o puš on prázd lá ta du so ný, est: za sa lém lem Je je li de ru Je rú domus sanctificatiónis tuae / et gló to místo tobě zasvěcené, slá tu vy, ae, ri dům tvé ae tres vé nos na te li runt va ot-co pa tri. ši. bi k chvá u kde zpí vé le lau tvé da per, mi, be li, nad dé ná su Dej Ro te, ro rá cae ne su, spá ius ne ant sa. tum. lak bes ska plu ať nu et z ob své mus, stali jsme se et facti sumus / tam Pro 2. 2. Pec chy vi hří cá cí ce od pa et dli di a jsme mus ne mún čis dus tým nos, dem im quam li zva u dlé ni li vér stí. si, ko um ja quasi fóli vichr nás uchvátily iquitátes nostrae / quasi ventus Ja et ko in runt ny, nos: vi lé na abs še tu dísti fáciem tuam / con před námi když abs jsi svou no tvář bis, a u-kryl al dal nás napospas lisísti nos / in manu in a et vy ti tis na nós ší. trae. pra qui vos tá ne i per, mi, su ná ne cae be li, nad dé Ro Dej su, te, ro rá ius ne ant spá sa. tum. lak bes ska plu ať nu et z ob ni, Pane, / na ponížení Dómine, / afflictiónem pó Po 3. Vi 3. hléd de, te jde ten, quem při mit jenž mis své tu ho, i, ať et pu li du li mít šli Beránka, / ať te Agnum / Domina při sú má. es: Po e jít rus ze ter mi, rae, tó vlá dne rem de Petra desérti / ad montem od Skály na poušti / až k hoře dce ské ae Si ry. on, si fí ón li sám ferat ipse / iugum cap Ať ut on áu na no ro by tis ší. strae. jme vi jho tá po se ti per, mi, be li, nad dé ná su Dej Ro te, ro rá cae ne su, ius spá ne ant sa. tum. lak bes ska plu nu ať et z ob chu, tě chu, při jmi ú Při 4. tě jmi ú boť blí ne zko je de dra hý, můj li se sa. Proč stá le spá je tvo zko stech, píš v ú trá sví bo lest rá? proč tě dou fej! boj se, Za chrá tě, ním ne spo din, Ho a Pán já to jsem, Vždyť já e lův Sva tý a Bůh I zra tvůj, tvo je. Spá sa mi, ná be nad Dej ne su, ro ne spá sa. lak ska ať z ob

Text

R: Dej rosu, nebe nad námi, ať z oblak skane spása. 1. Odlož hněv svůj, ó Pane náš, a zapomeň už na naše nepravosti. Hle, tvé svaté město je pouští, opuštěný je Sión, Jeruzalém je liduprázdný, to místo tobě zasvěcené, dům tvé slávy, kde k chvále tvé zpívali otcové naši. R. 2. Pro hříchy své stali jsme se lidem nečistým a odpadli jsme jako zvadlé listí. Jako vichr nás uchvátily naše viny, když jsi před námi ukryl svou tvář a vydal nás napospas nepravosti naší. R. 3. Pohlédni, Pane, na ponížení lidu svého, ať přijde ten, jenž přijít má. Pošli Beránka, ať vládne zemi, od Skály na poušti až k hoře siónské dcery. Ať on sám sejme jho poroby naší. R. 4. Přijmi útěchu, přijmi útěchu, můj lide drahý, neboť blízko je tvoje spása. Proč se stále trápíš v úzkostech, proč tě bolest svírá? Zachráním tě, neboj se, doufej! Vždyť já to jsem, já Hospodin, Pán a Bůh tvůj, Izraelův Svatý a Spása tvoje. R.