Text
#Vstup
1. Tak Bůh miloval svět,
svět zraněný a plný běd,
že k naší spáse poslal Syna svého
a Boží Syn nám zjevil Lásku jeho,
již Trojjediný Bůh nás miluje,
Otec, Syn i Duch, dárce pokoje.
2. Buď dík Trojici vzdán,
buď Otec dětmi milován,
i Syn, jenž naším bratrem je a Pánem,
s ním všichni smíme volat v Duchu Svatém
k Bohu své „Abba“, Otče, Pane náš,
odpusť nám hřích a naše dluhy smaž.
#Před evangeliem
3. Když Pán hovoří k nám,
kéž celým bytím naslouchám!
On promlouvá k nám ústy Syna svého,
Slovem, v němž vane moudrost Ducha jeho.
Hovoří lidskou řečí, vábí, zve
nás k účasti na Božím životě.
#Obětní průvod
4. Než Pán vrátil se zpět,
modlil se k Otci za náš svět,
přislíbil Ducha pravdy srdcím věrných
a plnost Božích darů nepřeberných.
Pán pravil: „Vše, co Otec má, je mé,
Duch z mého vezme a vám nabídne.“
5. I my neseme teď,
své skromné dary, víno, chléb.
Přijmi je od svých přátel, dětí Božích,
jež s důvěrou je do tvých rukou vloží.
Proměň chléb v Tělo své a víno v Krev,
nám lásku Otce, Syna, Ducha zjev.
#Přijímání
6. Kéž Bůh Trojjediný
nás dětmi světla učiní,
vždyť On je Láska, za pokrm se dává
a jeho milost nikdy nepřestává.
Probuď v nás hlad a touhu po tobě,
živ nás a přetvářej k své podobě.
7. Tak Bůh miloval svět,
že v nás chce mít svůj příbytek,
co Otec stvořil, Kristus zachraňuje,
plamenem Ducha tříbí, oživuje.
Z nás tvrdých kamenů ty, Bůh a Pán,
buduj svůj příbytek a chrám.
#Závěr
8. Kéž dík Marii zní,
vždyť lidské tělo přijal z ní
ten, skrze něhož vše stvořeno bylo,
touží svým Duchem dovršit své dílo.
Též nás Duch milostí zastínit chce
a rozeslat nás jako svědky své.
9. Hle, já jsem s vámi teď
a do skonání věků všech,
ať Otec, Syn i Duch dá požehnání
těm, které nezastaví pekla brány.
Veškerá moc, již Otec svěřil mi,
kéž vládne na nebi i na zemi.
