Text
1. Svatým bratřím chvály znějí,
Cyrilu a Metoději.
Naši zemi, úhor spící,
proměnili ve vinici.
Tam, kde člověk Bohem hoří,
nový řád Duch Svatý tvoří.
Vzdělávejte dál a zas
církev, národ, celou vlast.
2. Sestro mocná přímluvami,
svatá Ludmilo, buď s námi!
Zní hlas, volá, výzvu nese
do všech věků: Proměňte se!
Ty jsi prošla křtem té změny,
ne však národ zaslepený.
Dnes a v každém století
zraje plod tvé oběti.
3. Svatý Václave, náš kníže,
rozmnožil jsi slávu kříže.
Nejsilnější pán a vládce
je ten, kdo je silný v lásce.
Tisíc let už tvoje vláda
tvářnost našich dějin spřádá.
Dej i nám, ať s Ježíšem
na život a na smrt jdem.
4. Pastýř věrný v službách Otce,
biskup Vojtěch, zná své ovce.
Vlastním lidem zapuzený,
ohněm zkoušek vytříbený
učí nás, jak s křížem dojít,
všechno snést i krev svou prolít.
Vede národ znavený
k jedinému Prameni.
5. Z našich světců Prokop prvý
Krista neoslavil krví.
V hloubi lesů u Sázavy
objevuje poklad pravý.
Boží pramen v tichu prýští,
hasí žízeň v dobách příštích.
Za dědictví bohaté
díky, svatý opate.
6. Zdislavo, ty paní chudých,
květe vzrostlý z naší půdy,
ženo soucitná a zbožná,
kéž tvou pomoc národ pozná.
Uč nás slyšet v každém bližním
Kristův hlas, jenž volá: Žízním!
Pomoz matkám, manželkám
stavět z rodin živý chrám.
7. Dík a prosba stále živá
sestru Anežku dnes vzývá.
Perla královského rodu
rozhodla se pro chudobu.
U Vltavy klášter staví,
službou chudým Krista slaví.
Cestou smíru, pokoje
se svým lidem putuje.
8. Svatá Hedviko, buď zdráva,
památka tvá nepřestává.
Kněžnou jsi i kajícnicí,
manželkou i řeholnicí.
Hříchy doby, v níž jsi žila,
tvoje víra převážila.
I dnes v církvi pomoz všem
uznat vzácný podíl žen.
9. Ježíš mezi apoštoly
bratrů dvojice si volí.
S Vojtěchem, svým bratrem svatým,
spěchá k pohanům i Radim.
Žije dílo Gorazdovo
i svědectví Hrozantovo.
Jim a bezejmenným všem
s celou církví děkujem.
10. Otče hodný vděčné úcty,
svatý Jene Nepomucký!
Kněžské srdce, v Bohu stálé,
nepodlehne zvůli krále.
Muka tvého umírání
Ježíš mění v požehnání.
Kéž i dnešní bratři tví
najdou sílu k hrdinství.
11. Díky Janu Sarkandrovi
za svědectví psané krví.
V dobách zmatků, tmy a svárů
obstál strážce Božích darů.
Vypros kněžím, otče Jene,
srdce pevné, nezlomené,
které bolest ani strach
neochromí ve zkouškách.
12. Vděčně chválí církev celá
Klementa Hofbauera.
Dodnes žehná, prosí, tvoří,
světoběžník v službě Boží.
Duším, jež se v hříchu ztrácí,
zpovědník zas život vrací.
Uč nás dávat víc než brát,
celý národ Kristu vrať!
13. Celý svět je Božím polem,
Pán chce všechny za svým stolem,
horstva ani oceány
setbě Slova nezabrání.
Z Čech do Ameriky míří
muž, jenž výzvy Boží šíří.
Ovoce tvé zůstane,
svatý Jene Neumanne.
14. Světce Klimenta též ctíme,
papeže z dob rané církve,
jehož úctu v našem kraji
staletí nám předávají.
Ježíš přátelům svým věří,
klíče od nebe jim svěří.
Kliment za časů, kdy žil,
život za ně položil.
15. Svatý Víte, mladý svědku,
známý rodům dávných předků,
cizí je tvůj kraj i doba,
neznámá je tvá podoba.
Přesto v Kristu, živém kmeni,
důvěrně jsme sjednoceni.
Svěřujem tvé ochraně
mládež v našem národě.
16. Svatý Norbert dnes jak kdysi
ducha smíru v církvi křísí.
Slovy, činy oznamuje,
že jen Ježíš sjednocuje.
Z mnoha zrn se chleba stává,
z mnoha bratří církev pravá.
Kéž jsme kvasem jako ty
smíru, lásky, jednoty.
