Text

1. Čas jak vítr se koulí a přivál slavný ti den. Ptáš se, ptáš se teď jsouli ta léta fakt, nebo sen. Kolikrát přišlo jaro a kolikrát zima k nám, těch sedmnáct za to stálo, když cestou vede tě Pán. R: Jen náš Pán, jen náš Pán, jen náš Pán ta léta ti dal, jen náš Pán, jen náš Pán, jen náš Pán vždy za tebou stál. Tak stále se směj, že můžem si zpívat, tak stále se směj, že má tě moc rád ten náš Pán, hodně lásky ti přál, ten náš Pán. 2. Další až přijdou zas léta, dalších až přejde pár zim, víra jak růže ať vzkvétá, láska ať je ti vším. Možná se ztratíme v dálkách, a kdyby zas přišel tvůj den, pak nesmíš nikdy být smutná, stačí si zazpívat jen. (R:)