Labyrint

2359

Autoři: Učedníci, Josef Hrubý

Text

1. Kdo zná tajemství dlouhých prašných cest, temný labyrint v očích hvězd. Kroky do ticha někam směřují, zrnka písku počítám, jak jen hledat, jak tě mám. 2. Cesty zcestných krás, co jen dokáží, člověka oslní, Boha uráží, skutky z afektů, láska odmítá, znovu ztrácím to, co mám, co jsem našel, nehledám. R: Oči vzpínám k oblakům, hledám, hledám tam tvůj dům, v myšlenkách jak v kamení, hledám Boží znamení. 3. Duší nevěrců tajně procházím, v pouštních vidinách labyrint nacházím, studny bez lásky, stínem krouží hřích, oči pod pásky, masky na tvářích. 4. Zmizel křídel stín, zmatek prašných cest, dozněl tiše pláč, vyšlo nových hvězd, láska zhojí ran, jen se přiblíží, pokoj srdce objímá, kdo mě to jen přijímá. R: Sup se vznáší nade mnou, přilét trhat oběť svou, studny pláčí, touží pít, hrdlo svírá touha žít, touha žít.