Text
1. Oči žen to nepochopí, proč náhle ztichla řeč, proč syn či muž má vzít teď kopí, že někdo tasil meč.
V dáli řev zní nájezdníků, přišli všechno vzít, podle jejich starých zvyků jen drancovat a bít.
2. Jozue, tvůj přichází čas, jdi se za ty, co máš rád, za plamínky v dětských očích, s Amálekem rvát.
Prach se zvedá, kalí se zrak, rudne meču třpyt, Mojžíš zvedá ruce, neměj strach, Bůh nám slíbil žít.
3. Bídní ti, kdo nepochopí Hospodinův zpěv, na ty, kdo se první meče chopí, padne Boží hněv.
Dozněl křik a utichl pláč, zmizel krutý řev, temná hrdost bojovníků změnila se v krev.
