Text
1. To když stojíš jen tak sám
tam někde na rozcestí
a jedny smutný oči
na cestu se do nebe ptaj.
Kudy se tam jde
a jak se v srdci nachází štěstí,
to, že dřímající láskou
tudy problesknul ráj.
R: Zaveď, Pane,
tuhle lásku svou jen do království,
i kdybych tu umrznout měl,
někde, kde budu sám.
Zaveď, Pane,
lásku svou tam, kde najde svý štěstí,
i kdyby to stálo víc
než sám pro sebe mám.
2. To když smutný oči zas
se na ten svět pousmály,
ten zázrak, že tě miluje Bůh
vem a popones dál.
Díky za ten den,
kdy hvězdy na nebi si jen hrály
a než se rozejdem tak díky,
Pane, co jsi nám dal.
