Možná (nenarozeným dětem)

Text

1. Řekl sis: právo mám, jen utíkej pryč, nic nezvládl jsi sám, jen utíkej dál, už neskryje tě nikdo z nás... 2. Snažím se pochopit, jaké to může být, nevím jak pochopit, jaké asi je život dát a pak zase vzít? R: Počkej na mě, kde už srdce nebolí, tam láska nekončí. A lež je nechat si ji sám, krátkou píseň chci ti dát, ať už neberem život, co přijít má. Co přijít má... 3. Čekám, až přijde čas, kdy budou děti žít, zítra je taky den. Kdepak jenom jsi? Proč už tvé srdce nebije? 4. Co se ti zdávalo, kým mohl bys být? Jak těžké bylo by žít? To žádný neví, však zažít sis to mohl sám. 5. Čas se nezastaví, dávno běžel dál, nic nezvládl jsi sám, srdce nebije, už neřekne, jak moc tě zná... (R:) C: Šeptej to maličkým, že máš je rád a řekni těm velikým, že smí se i dnes žít...