Sen

3288

Autor: Jan Vaněk

Text

R: Jen sen mou mysl hlodá, nenechá mě spát. Sen mou myslí duní, křižuje mými myšlenkami, jak a kdo tu není s námi, jak a čemu čelit mám, poručit svým myšlenkám. 1. Nevidím co cenu má, stěží pohnu dlaní, ve vodách bouřlivých se zmítám. A život je jak sen... (R:) 2. Zdá se mi, že všechno mám pevně ve svých rukách. Ovládat hlavu však neumím a stále zkouším žít si ten sen... (R:) 3. Chce se mi probudit z mého snu, nevím, jak k ránu dojít. Zbývá mi vystačit s tím, co mám a učit se žít, žít si ten sen...