Text

1. Nádech a výdech, pohled na nebe, vidím jak básní o díle rukou tvých. Nepřeju si víc, než, aby můj svět každou vteřinou prolínal se s tvým. Malířem nebe, chci Tě nazývat, Oblohu do barev pro mne halíš, tak něžně ke mně mluvíš. 2. Jeden den druhému předává příběhy a noc noci sděluje poznatky z oblohy. Řeč to ale není lidská, její tón však zvučí zemí. Kéž se Ti líbí řeč i mých úst, i to o čem rozjímám v srdci. R: Dokonalostí je vše, co mé oko spatří, tak jen prosím nech, ať mé srdce rytmem tančí. C: Nádech a výdech, pohled na nebe, vidím jak básní o díle rukou tvých. Nepřeju si víc, než, aby můj svět, každou vteřinou, prolínal se s tvým.