Kdo se vzdává cest, kterým vládne hřích (Žalm 1)

1. Kdo se vzdává cest, kterým vládne hřích, kdo neřídí se radou bezbožných, ten, kdo se zříká lží a posmívání, po Božích řádech ptá se bez přestání, kdo spravedlnost hledá den co den, požehnání smí nalézt v díle svém. 2. S vírou dál jak strom bude pevně stát a z čerstvých vod vždy novou sílu brát. Úrodou hojnou sytí hladového, v žáru se stává stínem znaveného. Těm, kdo se trápí, chce být útěchou. Věrným dá Bůh znát cestu bezpečnou. 3. Bezbožní však svůj život ztrácejí, když vlastní vůli věří raději. Jsou jako chmýří, kterým vítr zmítá, když Boží láska zůstává jim skrytá. Před soudem s pýchou těžko obstojí, bez milosti svou duši nezhojí.