Netrestej mne, Hospodine, v hněvu svém (Žalm 6)

1. Netrestej mne, Hospodine, v hněvu svém, nekárej mne v rozzlobení prchlivém, neboť jsem umdlený, v kostech svých raněný. Smiluj se v lásce nade mnou již, jen ty sám, Pane, mne uzdravíš. 2. Strach a úzkost zaplavily duši mou. Vyhlížím jen tvoji milost vzdálenou. Navrať se, Bože můj, s pomocí při mně stůj. Smiluj se v lásce nade mnou již, jen ty mne, Pane můj, zachráníš. 3. Mrtví, Pane, nemohou tě vzpomínat, v hrobě nikdo nemůže ti chválu vzdát. A já, hle, zemdlený, hynu v svém úpění. Smiluj se v lásce nade mnou již a pláč mých nocí, Bože můj, ztiš. 4. Zář mých očí ztratila se v bolesti, ale teď, vy služebníci temnosti, nic už se nechlubte, ode mne odstupte, Bůh se již v lásce ke mně sklání, slyšel můj pláč a naříkání. 5. Vyslyšel Bůh výkřiky mé úzkosti, přijal prosby modlitby mé s milostí. Ať se již zastydí a v bázni odklidí Nepřítel navždy poražený, vítězstvím lásky přemožený.