K tobě duši pozdvihuji, Hospodine, v úzkosti (Žalm 25)

1. K tobě duši pozdvihuji, Hospodine, v úzkosti, nezahanbuj mou naději nepřátelům k radosti. Ty, Bože, nezahanbíš žádného, kdo v tebe doufá, potupou však odplatíš každému, kdo se ti rouhá. 2. Cesty své mne nauč znáti, vyučuj mne stezkám svým. Dej, ať v učení tvém státi a v tvé pravdě chodit smím. Sám jsi ty Bůh spásy mé, v tebe doufám bez ustání. Vzpomeň si, Hospodine, na svá mnohá slitování. 3. Hříchů mnohých mé mladosti již nevzpomínej, Pane, ať se mi dle tvé milosti a dobroty tvé stane. V dobrotě a přímosti Pán i hříšné vyučuje, tiché učí cestám svým, vzpurné soudem postihuje. 4. Kdo tvůj zákon, tvé svědectví, Pane, zachovávají, pravdu a milosrdenství všech tvých cest poznávají. Pro slávu jména svého odpusť, Pane, nepravost mou. Bázni vyuč každého, aby volil cestu dobrou. 5. Pokoj v duši bude míti; nadto potomstvo jeho má dědičně zemi vzíti z ruky Boha věčného. Tajemství své zjeví Pán těm, kdo v bázni Boží žijí, v smlouvu s nimi vstoupí sám a jim známou ji učiní. 6. Mé oči vždy hledí k Pánu, on mne z léčky vyprostí. Bože, prosím za ochranu, skloň se ke mně s lítostí, neboť jsem opuštěný, srdce mé svírá soužení. Zbav mne mého trápení a dej hříchů odpuštění. 7. Nepřátelé v zlobě temné proti mně se stavějí. Chraň mou duši a nenech mne v hanbě pro mou naději. Pane, na tebe čekám v nevině a upřímnosti. Vykup, mocný Bože, sám své věrné ze všech úzkostí.