Chci Pána slaviti svým srdcem času každého (Žalm 34)

1. Chci Pána slaviti svým srdcem času každého a svými ústy o jeho chvále vždy mluviti. Jen v Pánu bude mít má duše chloubu nejvyšší, tu tiší, jak to uslyší, se budou veselit. 2. Nuž věrní, zvěstujte velebnost Páně srdečně a jméno Páně společně vždy se mnou zvyšujte! Když ve svých úzkostech jsem Pána hledal s vroucností, on slyšel hlas můj s lítostí, sňal pouta strachů všech. 3. Kdo v hloubi srdcí svých před Pánem svým se sklánějí, těm Bůh dá novou naději, ujme se pokorných. Jen hleďte, okuste, jak Pán je hojný v dobrotě, kdo věří mu, těm v životě Bůh žehná zajisté. 4. Jak své dny naplní ten, kdo chce kráčet v pokoji? Se lží svá ústa nespojí, vzdá se slov záludných. Před zlým se neskloní, všem dobré dary rozdává a v tichosti vždy zůstává ochráncem ztrápených. 5. Své oči upírá Pán k srdcím všech spravedlivých a hlasům proseb horlivých sluch znovu otvírá. Kdo činí skutky zlé, k těm obrátí Bůh s hněvem tvář, dál jejich dílo nechce znát, sám soudí svévolné. 6. Když věrní volají, Pán vyslýchá je v milosti a hrůzy těžkých úzkostí zbaveni bývají. Vždyť blízko je Pán těm, kdo jsou v svém srdci zkroušeni, ti v naději vykoupení povstanou v soudu den.