Nuž pojďte a Bohu plesejte (Žalm 66)

1. Nuž pojďte a Bohu plesejte, jméno jeho vyvyšujte, radostně žalmy mu zpívejte, čest jeho vždy rozšiřujte. Rcete Bohu: Jak jsi přehrozný ve všem, co činí ruka tvá, že nepřítel tobě odporný tvou čest a slávu poznává. 2. Před důstojnou tvou velebností se všichni lidé sklánějí, tvému pak jménu s uctivostí chvály a žalmy zpívají. Pojďte a vizte skutky Páně, sluší vám na ně mysliti, v nich mocnou správu svou náramně zřejmě lidem chtěl zjeviti. 3. On ráčil moře rozděliti i řeku divnou mocí svou, by tudy lid jeho moh’ jíti s potěšením suchou nohou. Jeho je věčné panování nad všeho světa národy, vzpouře pyšných Pán mocně brání, na všechny vždy hledí všudy. 4. On je Bůh náš, proto s vděčností zvyšujte Boha našeho. Snažte se, ať všechněm k známosti čest přijde, sláva též jeho, neb mocně on od zahynutí životy naše zachoval a škodlivému poklesnutí on nohy naše nevydal. 5. Jestliže jsi pak časem vkládal, ó Bože, na nás soužení, to jsi nás jen jak zlato dával v svou pec tavicí k tříbení. Ty z převeliké své milosti jsi vyprostil nás ze všeho a přivedl jsi nás k hojnosti rozvlažení rozkošného. 6. Když vcházím já do tvého chrámu a přináším tam oběti, vždy tobě, laskavému Pánu, své sliby též chci splniti. Hleďte, vy věrní, co dobrého Bůh laskavě mi udělil, mou duši zprostil všeho zlého a svrchovaně potěšil. 7. Když jsem ho vzýval s dověrností, dobrotivě se mi ozval, tak abych se zvláštní vděčností chválu jemu vždy zazpíval. Však kdybych byl v svém srdci svázán hříchu svého nepravostí, jistěže by byl uši své Pán odvrátil od mých žádostí. 8. Avšak na úzkostné volání ke mně se naklonil mile, mou prosbu slyšel, má vzdychání, a splnil podle své vůle. Buď požehnán Bůh, že nezahnal od sebe proseb mých množ­ství, že ani svého on neodňal ode mne milosrden­ství.