Věčný Bože, silný v boji (Žalm 84)

1. Věčný Bože, silný v boji, jak jsou příbytkové tvoji rozkošní, nám vždy nejmilejší! A proto touží má duše po domě tvém v každém čase, ó Pane nejžádostivější, mé srdce k Otci dobrému vstříc plesá, k Bohu živému. 2. I ten vrabec má své místo, též i vlaštovice hnízdo pro mladé své před tvým oltářem. Jak dlouho služebník pak tvůj, Králi věčný a Bože můj, má býti vzdálen od tvé tváře? Šťastný je ten, kdo v tichosti přebývá ve tvé blízkosti. 3. Blaze těm, kdo moc tvou znají, jen v tobě sílu hledají pro svoje dlouhé putování. V údolích žárem spálených, z tvé ruky zřídla pramení, poušť halíš deštěm požehnání. Své věrné znovu pozvedáš, smí vstoupit, Bože, před tvou tvář. 4. Volám, Pane, bez přestání, kéž slyšíš mé naléhání, mou modlitbu již neodmítej. Sám ochrana jsi i můj štít, pohlédni na mne, na svůj lid, na vyvolené, slabé, skryté. Lepší je den v tvých nádvořích než léta v sídlech bezbožných, 5. neboť Bůh je nám vždy sluncem, dárcem milosti, o­chrán­cem, slávu i radost nám udílí. Všem chodícím v upřímnosti dobré věci rád v hojnosti s láskou přidává v každou chvíli. Svým šťastně půjde životem, kdo naději má v Bohu svém.