Jak dobré slavit Pána! Tvé jméno, Nejvyšší (Žalm 92)

1. Jak dobré slavit Pána! Tvé jméno, Nejvyšší, hlas harfy nejčistší chce slavit zpěvem zrána. Dnem nocí budu zpívat, tvou milost zvěstovat, tvou pravdu zvyšovat a tvoje jméno vzývat. 2. Když o tvých skutcích zpívám, v nich potěšení mám, tvou slávu poznávám, na dílo tvé se dívám. Kdo myšlení tvé chápe a v hloubku proniká? V kom bázeň nevzniká a bláhově netápe? 3. Jsou mnozí bezbožníci, co tebe neznají, bez tebe vzrůstají zákona přestupníci. Tvá moc však, Hospodine, je všecky rozptýlí, tvůj soud se nemýlí a nepřítel tvůj zhyne. 4. Mne ale pozdvihuješ a zkrápíš olejem, tak v milování svém tu milost naplňuješ: že mne před zlými chráníš, kdo na mne číhali, těm, kdo se zdvihali, že v jejich pýše bráníš. 5. Spravedliví zde tvoji jak palma pokvetou, jak cedry pevni jsou, v tvém domě věrně stojí. I v stáří ještě mají květ, sílu, ovoce, z nich každý hlásat chce, že svatost Pána znají.