Aj, Pán kraluje, své obhajuje (Žalm 99)

1. Aj, Pán kraluje, své obhajuje, sedí na trůnu svých cherubínů, ať se, jak chtějí, lidé vztekají i všechen svět bouří, však nic neobdrží. 2. Král náš největší a nejmocnější nad všechny lidi, jak každý vidí, je na Siónu; čest jeho jménu a jeho svatosti dejte s uctivostí. 3. Krále našeho, ač tak slavného, je všechno panství, ne však tyranství, ale upřímnost, soud a spravednost; v Božím lidu toho příklad zjevný všeho. 4. Boha našeho ctěte samého. Před jeho trůnem Mojžíš s Áronem, také Samuel Bohu se klaněl; když k němu volali, vyslyšeni byli. 5. Z oblaku svého divuplného, jenž v povětří stál, k otcům mluvíval, když smlouvy jeho času každého i ustanovení dbáti byli pilni. 6. Tys je, Bože náš, v každé nouze čas, slýchal laskavě, nes dobrotivě, ač jsi přísnosti pro jejich zlosti k mnohým dokazoval, ze světa shlazoval. 7. Proto samého Boha našeho slavně zvyšujte! Před ním klekejte, na hoře jeho trůnu svatého, neb Král tento a Pán je nejsvětější sám.