Text
1. Tvůj zákon znát je pro mě radostí,
v něm dnem i nocí rozvažuji stále,
v něm nacházím zdroj věčné moudrosti.
Nad protivníky, starce světa znalé,
svou obdařils mne prozíravostí.
Tvou vůli chtěl bych plnit ke tvé chvále.
2. Bláhovým cestám zkouším uniknout,
tvé rady v léčku upadnout mi brání,
dávají šanci vzdát se hříchů pout.
Před soudy tvými s pokorou se skláním,
však myslí mou je nelze obsáhnout,
tvé učí cestě bez odchylování.
3. Jak lahodnou chuť mají slova tvá,
sladší než med jsou pro mé naslouchání,
z příkazů tvých zní láska nesmírná.
Jak odporné jsou cesty plné lhaní,
v záhubu vedou lsti a přání zlá.
Tvé slovo svící je v mém klopýtání.