Ej, lidé vpravdě kající, Pána Boha se bojící

1. Ej, lidé v pravdě kající, Pána Boha se bojící a svých hříchů se děsící, znejte, že se Kristus snížil, by se hříšník Bohu blížil a s ním se ze srdce smířil. /: Jděte k němu, národové, v touze po té smlouvě nové, tam, kde jsou jeho poslové. :/ 2. Dal nám prostředky zřízené: služebníky smlouvy nové, řádně k tomu nařízené, kteří jsou k tomu posláni, aby hříšné ku pokání probouzeli bez přestání. /: Jděte k němu, národové, v touze po té smlouvě nové, tam, kde jsou jeho poslové. :/ 3. Poznejte již rozkošné jho, neste lehké břímě jeho, odpočinete u něho. Hleďte se mu poddávati, před ním pokorně padati, slibujte ho poslouchati. /: Jděte k němu, národové, v touze po té smlouvě nové, tam, kde jsou jeho poslové. :/ 4. A on vám sliby naplní, drahou milostí obdaří, svědectvím svatým ujistí, že chce na věky spasiti, hříchů již nevzpomínati, k tomu hojnou radost dáti. /: Jděte k němu, národové, v touze po té smlouvě nové, tam, kde jsou jeho poslové. :/ 5. Tak nuzní, opovržení, zde od světa potlačení přijmou v nebi oslavení. Budou radostí plesati, chválu veselou zpívati, s Kristem věčně kralovati. /: Dej to, Kriste, věčný Králi, bychom smlouvu ostříhali, slavnou korunu přijali. :/