I hvězdy a slunce a celičká zem ctí dobrého Tvůrce

1. I hvězdy a slunce a celičká zem ctí dobrého tvůrce svým chvalozpěvem. Že vzbuzuje bázeň svou velebností? Sám vnuká i bázeň svou laskavostí. 2. Kdo slunce dá jaru a létu svůj stín a v barevném žáru plod střásá ti v klín? To široké srdce, jež objímá svět, a štědré jsou ruce, jež živí i květ. 3. Když obloha zvoní a červánky žhnou a lesy, ach, voní a tajemně zvou a vlnka si šeptá a rozkvete luh, kdo ještě se zeptá: Co učinil Bůh? 4. Nad dary tvé skvělé, ty svrchovaný, ctím lásku tvou, z které jsou darovány. Mír v tobě má pramen i duše svůj klid a k lásce tvé Amen ti zpívá tvůj lid.