Když soumrak zháší světlo, noc se blíží (Když soumrak zháší světlo)

1. Když soumrak zháší světlo, noc se blíží, ruch všedních dnů se ve tmě rozplývá, /: čím dál tím víc jen k tobě, Pane, vzhlížím, mých jistot zrádných kvapem ubývá. :/ 2. Nebýt tvých ran, svět byl by jenom zdání, voňavý kouř, co s větrem uplývá, /: nebýt tvých ran a tvého zmrtvýchvstání, byl by náš den jen jízda bláznivá. :/ 3. Měls, Pane, sílu nenechat se zalknout tím hořkým proudem zvyku, strachu, lží, /: záblesk tvé slávy prosvítil tmu matnou a dal nám příslib, výhled nadějný. :/