Tys na mne myslil dřív, než slunce zasvítilo

1. Tys na mne myslil dřív, než slunce zasvítilo, dřív, než stačilo zem svou září osvětlit, než povstal tento svět, než vůbec něco bylo, než mohl jsem tě velebit a konat dobré dílo. Už tehdy, Pane, měls mě rád, už tehdy měls mě rád. 2. Tys na mě myslil zvlášť, když posílals k nám Syna. On nesl těžký kříž a na něm dokonal. To aby duše má jím byla zachráněna. V něm bída našich hříchů, vin je láskou přemožena. Tak máš mě, Pane, stále rád, tak máš mě stále rád. 3. Tys na mne myslil též, když sestoupil Duch míru a zapálil jsi mě svým svatým plamenem. Můj život obnovils a probudils mou víru. Chci sloužit, Pane, lidem všem a nést jim slovo smíru. Ty máš mě, Pane, tolik rád, ty máš mě tolik rád. 4. Ty nade mnou chceš bdít a milostí svou sílit, už nezkazí nic víc to, cos mi připravil. Tvá láska přemáhá, co chtělo by mě vzdálit z té cesty, jíž jsem vykročil, můj Bože, chci tě chválit. Dej, Pane, ať tě mám vždy rád, dej, ať tě mám vždy rád.