Ach, Bože náš! Ty dobře znáš mé mnohé těžké viny

1. Ach, Bože náš! Ty dobře znáš mé mnohé těžké viny, z nichž žádný mne nevytrhne než ty, Bože jediný. 2. Bych končiny země nyní přešel, chtě zproštěn býti jha těžkého, však přece ho já nemohu pozbýti. 3. Protož k tobě v té své mdlobě utíkám se, Bože můj! Milost mi dej, v soud nevcházej! Smířil mne s tebou Syn tvůj. 4. Učiň se mnou, jak chceš. Pevnou naději skládám v tobě, že mě s svými zvolenými z milosti přijmeš k sobě, 5. což, ó Pane, že se stane, věřím. Pro tvého Syna, Krista Pána, jest mi brána do nebes otevřína. 6. Jezu Kriste, tys zajisté za všechny smrt podstoupil, mě skrze svou krev přesvatou draze sobě vykoupil. 7. To mě sílí, až se milý duch můj rozloučí s tělem, v nebi dosti mám radosti s tebou, svým Spasitelem. 8. Bože, tobě v každé době ode mne chvála půjde. V to doufám vždy, neboť Pán dí: „Kdož věří, spasen bude!“