Text
 1. Vím já jediný stromeček, je krásná oliva,
na kterém milý slavíček velmi sladce zpívá;
ach kdybych mohl viděti,
a pod tím stromem slyšeti,
hlas toho slavíčka!
2.	Ratolesti toho stromu vždy se zelenají,  
široce na každou stranu větve rozkládají;  
dvanácte vrchů ten strom má,   
na kterém slavíček sedá,  
hlas libý vydává.
3.	Ten slavíček nejkrásnější, o kterém já zpívám, 
 je Pán Kristus nejmilejší, jehož slyšet žádám;  
jehožto hlas a řeč libá  
po všem světě se rozléhá,  
až srdce proniká.
4.	Nic jiného na tom světě nežádá duše má.  
Ve dne, v noci, v zimě, v létě zalíbení své má   
vedle slavíčka milého,  
Jezu Krista, Pána mého,   
Krále nebeského.