Text

1. Jak je to zvláštní, nevidím tmou, sám sebe cítím pod oblohou. Jak je to zvláštní, začal jsem být z dotyku lásky, z vůle tvořit a žít, žít. R: Kdyby nebylo tu komu vzdát těch svých pár díků, kdyby nebylo tu komu říct, jsem rád, kdybych neměl radost prostou jako blázen, stěží mohl bych tak světu něco dát, kdyby nebyla tu bytost plná lásky, která odmítla můj život prostě vzdát, kdybych nespatřil to první jasný ráno, stěží mohl bych tak světu něco dát, něco dát. 2. Jak je to zvláštní, dřív než začal jsem žít, někdo musel už dávno chtít mě tu mít. Jak je to zvláštní, jediné vím, že nebýt to láska, nepochodím, já vím. R: