Text
1. K svátku tajemnému vroucně přistupujme,
z hloubi duše k němu píseň zanotujme.
Starého se vzdejme, všechno obnovujme,
srdce, řeč i skutky změňme.
2. Chvála na památku večeře se vzdává,
když v předvečer svátků beránka Pán dává,
s ním chléb nekvašený, dávno podle práva
v Písmech otcům přislíbený.
3. Když jsou nasyceni jídla tělesného,
Pán jim k podivení dá jíst těla svého:
vlastní rukou láme všem i pro každého,
sebe – chléb, jak vyznáváme.
4. Pán dal klesajícím tělo v posílení,
on dal litujícím krev svou k občerstvení.
Tento kalich, praví, je vám pro spasení,
pijte z něho věčné zdraví.
5. Tím je provždy dána svátost Božích dětí,
ke cti Krista Pána, k spáse nám se světí.
Kněžím patří jíst a lidu rozdíleti,
tělo Páně v sboru bratří.
6. Z chleba andělského pro lid chléb se stává,
pod způsobou jeho skutečnost je pravá.
Ó div předivoucí: Nejchudším se dává,
v pokrm Kristus všemohoucí.
7. Bože trojjediný, z trůnu nebeského,
sestup do hlubiny duší lidu svého,
veď nás cestou spásy z kraje pozemského,
v světlo své a sídlo krásy.
