Text
1. Aj, růže rozvila se ze kmene krásného,
jak zdávna čekala se z druhu převzácného.
Ten kvítek spanilý uprostřed noci chladné,
my lidi spatřili.
2. Růžičku tu, již míním a o níž prorok děl,
složila nám i jiným Maria v plének běl.
Jak Páně slíbil hlas zrodila dítko to nám,
v půlnoční téměř čas.
3. To kvítečko podivné má libé vůně dech
a jasem svým předivné nám září v temnostech,
Bůh, člověk též pravý, pomáhá z bídy zlé nám,
hřích i smrt odpraví.
4. O Jezu, svojí mocí rač být mi přítomen.
A z temna této noci až vyjíti dáš ven,
tam otevř ráj mi svůj, kde tebe budem chválit
na věky, Pane můj.
